Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské, výhradně katolické vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Ale zdání klame !

Do malé obce přichází kovář a evangelík Jura Baran, hledaný gestapem pro spolupráci s partyzány. Uprchl z rodných hor chudobného Valašska, kde zanechal těhotnou manželku s dítětem, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako odjinud přicházející člověk, navíc s typickou valašskou hrdostí a jadrností, nezískává příiš důvěru domácích.

Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu z fyzicky disponovaného Ivana Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. Jediného kumpána, neboť o přátelství lze sotva mluvit, nachází v ještě více postiženém "Záprtkovi".

S Protektorátem přišel jeho čas. Nemá zábrany, milosrdenství nezná. Udal už dva majitele statků z hospodářských zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je rázem největší sedlák. S jídlem roste chuť a Sekal dává jasně najevo, že dva statky mu nestačí...  

Nikdo ze statkářů neví, kdo z nich bude dalším na řadě. Statkáři tuší, že existuje jediné řešení: je třeba se jej zbavit. A tím rozptýlit temný příkrov strachu vznášející se nad vesnicí. Je třeba zabít Sekala ! Dříve, než bude pozdě. Ale kdo se této úlohy ujme? Jakou roli sehraje v jejich problému příchozí Jura Baran?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nádherně vystavěný scénář filmu Jiřího Křižana rozvíjí dramtické napětí až na hranu únosnosti, nezadá si nic s nejlepšími akčními filmy vzniklými na západ od našich hranic. Avšak na rozdíl od nich v sobě obsahuje i hluboké poselství o hledání pravdy, spravedlnosti a hlubšího smyslu života. Pro diváka s vnímavostí pro hlubší dějové vrstvy se film - s trochou nadsázky - může klidně stát malinkým evangeliem v kostce.... 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Děj filmu velmi volně navazuje na tradici "grálských příběhů" kolem "krále Artuše a jeho kulatého stolu".

Místo 12 rytířů zde máme 12 sedláků se svými "grunty", kteří si hledí již pouze pozemského, svého zaběhlého živobytí a vlastního pohodlí. Představují tzv. šedou zónu ve společnosti. Tedy většinu lidí, kteří jsou "dobří", ale jen pokud je to nic nestojí. V okamžiku, kdy jde do tuhého a jejich pohodlí či hmotné statky jsou ohroženy, však dobro a pravdu hodí přes palubu bez nejmenších skurpulí.... "Nejschopnější" z nich je zároveň starostou vesnice..... 

Světlý hrdina příběhu s akčním tahem na branku Jura Baran zastupuje červeného rytíře (symbolika jména). Představuje prostého kladného hrdinu, jehož jedinou slabší stránkou povahy je snad jeho hrdost.

Jeho protipólem je jiný hrdina příběhu Ivan Sekal (symbolika jména) s rovněž silným "pozemským ukotvením" - archetyp temného rytíře. Je čirým ztělesněním zla, které nezná "vyšší zájem". Slouží výhradně "sám sobě". Ale i u něj zablikotá pár ledva postřehnutelných jiskřiček dobrého chtění, když se otvírá krásné Anežce, kterou tajně obdivuje...

Hned od prvního setkání dvou hlavních postav příběhu, silných osobností, se mezi nimi stupňuje napětí. Nemůže býti dvou pánů na jednom okrsku světa, chtělo by se říci. Dějovou linii ještě vyhrotí nahodilá situace, kdy Baran je ve slabší chvíli (opilý) těžce ponížen Sekalem před řadou svědků v hospodě. 

Sedláci, sami sebe považující za zbožné a dobré, se snaží Barana využít pro svůj "dobrý záměr" násilně potřít zlo ztělesněné Sekalem. 

Baran nachází jediného přítele v postavě moudrého faráře, který jej zasvěcuje do "tajů" lidských osudů vesničanů a pomáhá mu se zorientovat v těžké životní situaci.

Vydíraný Baran totiž nemá na vybranou a ani kam uhnout. Vše spěje ke "konečnému střetnutí". Obě strany se na něj připravují - scéna s broušením nožů vlastně představuje psychologický aspekt souboje, který nutně musí předcházet pozemskému boji. Sekal se snaží ohromit a zastrašit soka zveřejněním vlastní děsivé minulosti, Baran přijímá požehnání k boji od Stvořitele zprostředkované farářem. Žel, jak se sám vyznává, není v jeho silách zcela Sekalovi před bojem odpustit (ten ho totiž zle ponížil). A to bude mít v následném boji své zákonité důsledky....  

Samotný souboj je dramatický. Temný Sekal - jak se dá čekat - nebojuje zcela čestně, nicméně řízením osudu Baranovi podléhá. Ten jej zasáhne po těžkém boji přímou ranou do srdce.... Ale i Baran je před tím zasažen nožem hlubokou ranou do břicha (symbolicky oblast podvědomí, kde duševně zůstala "rána neodpuštění"). Těžce zraněný se doplazí do vesnice, kde jej vesničané - jak jinak - opanovaní strachem o sebe sama barbarsky zradí. A odvezou jej, do bezvědomí upadlého, zpět na místo souboje, kde vykrvácí.

Jak se na řádné klasické drama sluší, děj filmu začíná, kulminuje i končí rozuzlením na stejném místě - na rozcestí "U křížků" !

Přesně tam vstupuje na začátku filmu do vesnice člověk, který není nakloněn uzavírat kompromisy se zlem, a do dusné atmosféry zdánlivě poklidného vesnického života (aniž by chtěl - už jen svou přítomností) zasévá semínko poměrně rychle eskalujícího konfliktu.

Přesně tam se odehraje nejdramatičtější scéna pozemského boje obou hlavních hrdinů....

A přesně na tomtéž místě se odehrává i závěrečná scéna filmu - kdy oba hlavní hrdinové filmu umírají pod božími mukami v pozicích "lotra po levici" (Sekal) a "lotra po pravici" (Baran). Ten v závěrečné agónii s výmluvným gestem směrem vzhůru apeluje také na diváka : A co Ty ?

Kruh dění se uzavírá, každý zúčastněný na něm přijal svůj podíl....  

Zbabělí vesničané se jen chvíli mohou radovat z domnělého vítězství : Sekal je mrtev. Na jeho místo však okamžitě nastupuje další "adept" v hierarchii zla... V tomto případě "Záprtek", který toho hodně na vesničany ví, a podobně jako Sekal nemá zábrany to použít ve svůj prospěch. Kolotoč vydírání a atmosféry strachu se znovu roztáčí...... 

Vedlejší dějovou linii filmu zastupuje postava zbožné Anežky. Ta, frustrovaná ze svého okolí, ve kterém musí žít, se dopustí osudové chyby. V jediné chvíli, kdy se duše Sekala otvírá a on se jí vyznává ze své lásky, jej necitlivě poníží... Ve zvratném působení za to přijímá krutou daň - je Sekalem "geniálně rafinovaně" potupena.... Toto neschopna nést si sáhne na život....

Nepřehlédnutelnou postavou je také matka Sekala. Ve vztahu ke svému synovi jako třtina kolísá mezi pocity mateřské lásky a pocity odporu. Ačkoli v obou těchto polohách duševně těžce trpí, k nalezení východiska ze své situace se vnitřně nevzchopí.....